Etapa II/2A, podél Staré řeky: Třeboň

Třeboň - letecký pohled (© město Třeboň)

Třeboň - letecký pohled

Prohlídka historického města.

Přístupová místa: 

Třeboň:

bus – autobusové nádraží, rozc. TŘEBOŇ (BUS) – leží na trase stezky
vlak – železniční stanice Třeboň-Lázně, na trasu stezky odtud po modré značce k náměstí, rozc. TŘEBOŇ (nám.)
vlak – železniční zastávka Třeboň, rozc. TŘEBOŇ ŽST – leží na trase stezky

Infocentrum: Masarykovo nám. 103, tel.: 384 721 169, 724 064 504; www.itrebon.cz. Otevřeno IV. a X. Po–So, V.–IX. Po–Ne, XI.–III. Po–Pá 9–16 hod. (v sezoně rozšířená otev. doba).

Popis trasy: 

Lázeňské město (8710 obyv.), městská památková rezervace (od r. 1976). Sídlo Správy CHKO Třeboňsko. Místo se staletou rybníkářskou tradicí. Ve městě je tolik historických objektů a dalších zajímavostí, že je vhodné mu věnovat celý den.

Počátky města sahají asi do pol. 12. stol., kdy vznikla na stezce procházející pohraničním hvozdem osada. Celé jihočeské území dostal od krále Vítek z Prčice, první známý člen rodu Vítkovců. Po krátkém držení části Třeboňska klášterem Zwettl v Dolních Rakousích koupili v pol. 13. stol. toto území zv. německy Wittingau (Vítkův luh) bratři Pelhřim a Ojíř, příslušníci pozdější landštejnské větve Vítkovců. V té době se Třeboň stala městečkem, r. 1341 je označována jako město a od r. 1366 se objevuje i její český název (podle toho, že místo vzniklo vytříbením lesa). V tomto roce se vlastníky Třeboně a přilehlého panství stali páni z Rožmberka, za nichž město dosáhlo dosud nebývalého rozmachu. Poč. 16. stol. rozšiřuje slávu třeboňského rybníkářství Štěpánek Netolický, který první vložil do výstavby třeboňské rybniční soustavy systém: nechal vystavět celou řadu rybníků a založil Zlatou stoku. R. 1551 se ujal vlády nad rožmberským majetkem Vilém z Rožmberka. Ten získal do rožmberských služeb Jakuba Krčína z Jelčan, jehož hosp. reformy (zejména stavby rybníků) zasáhly také Třeboň (část předměstí byla zatopena). Viléma vystřídal po jeho smrti r. 1592 mladší bratr Petr Vok, poslední člen rodu. Z finančních důvodů byl nucen odprodat císaři Rudolfu II. krumlovské panství a odstěhovat se s celým svým dvorem r. 1600 trvale na Třeboň, kde r. 1611 zemřel. Rožmberský majetek přešel dědictvím na Švamberky. V bělohorských událostech Petr ze Švamberka r. 1620 náhle zemřel. Panství se zmocnil Fridrich Falcký. Císařské vojsko v dubnu 1620 zaútočilo na město, které útoku odolalo, celé předměstí však bylo zcela vypáleno. V březnu 1622 se město muselo vzdát pro úplné vyhladovění. Švamberský majetek byl zkonfiskován a třeboňské panství si ponechal sám císař. V r. 1660 se novými vlastníky stali Schwarzenbergové, v jejichž držení zůstalo až do 20. stol. Třeboň zůstala i v 19. stol. klidným městem bez většího průmyslu. V l. 1832–33 bylo v Třeboni postaveno divadlo na místě vyhořelé sladovny. R. 1844 zde hrál Matěj Kopecký a v posledním roce svého života zde vystupoval i J. K. Tyl. Po 1. svět. válce byl převeden téměř celý hosp. majetek Schwarzenbergů na stát. R. 1960 město obdrželo lázeňský statut.

Centrum Třeboně uchovává v historickém prostředí jedinečný komplex staveb. Město si zachovalo valnou část středověkého opevnění. Do soustavy opevnění byly zapojeny i rybníky, které umožnily zaplavit terén a učinit ho pro nepřítele těžko prostupný. Z opevnění dochovány bašty viditelné z hráze rybníka Svět a městské brány: Hradecká brána (Postavena v l. 1525-1527 jako součást zdokonaleného městského opevnění, původně zvaná branou Dlouhého mostu podle haťové komunikace přes bažiny, která zde začínala. Současný stav je z roku 1875. V přízemí přilehlé školy se dochovala hradební ulička. Ústí v domě č. 26, jenž býval hradební baštou a městskou zbrojnicí.)

Z l. 1525–27 (poslední přestavba r. 1875), Svinenská brána (Původně zvaná tmavá, tvořila součást vnitřního hradebního pásu. V historických pramenech doložena již r. 1379. Upravena v letech 1525-1527 Štěpánkem Netolickým. Štíty a sgrafitová výzdoba jsou z r. 1571. Psaníčkovými sgrafity je pokryta i valená klenba průjezdu. Je vrcholnou ukázkou jihočeské renesance), před ní Novohradská brána (Součást druhého hradebního pásu, budovaného Štěpánkem Netolickým v letech 1525-1527. Vjezd brány je ve tvaru gotického lomeného oblouku, přístup k ní je z obou stran omezen hradební zdí), sev. od zámku Budějovická brána (Původně zvaná Nová Břilická; byla vybudována stavitelem Dominikem Cometou z Eckthurnu v letech 1605-10 jako závěr stavby tzv. dlouhé zámecké chodby, vedoucí po městských hradbách. Přestavěna z komunikačních důvodů r. 1824).

Pivovar Regent (prohlídky denně 11-17 hod, vždy po 2 hod. nebo objednání na tel.: 384 721 319, teplé oblečení doporučeno; www.pivovar-regent.cz) založen 1379, nový pivovar z l. 1706–1712 (na místě zbrojnice z l. 1606–08), pův. barokní upraven romanticky v l. 1861–66. Současný komplex budov pivovaru je plynule začleněn do historického jádra města Třeboně.

Protáhlé náměstí je pozůstatkem sídliště v ose komunikace z jižních Čech na Moravu. Pův. renesanční radnice z r. 1566 několikrát přestavována, v l. 1950–52 opravena; v její budově Muzeum a galerie Třeboň (Masarykovo nám. 1, tel.: 724 244 648, www.muzeum-trebon.cz; otevřeno VI.–X. Po–Ne 10–17 hod.) – vybavení měšťanského pokoje 19. stol., fotografie zmizelé Třeboně, obrazy F. Líbala, F. Volfa a J. Kojana. Z radniční věže (přístupná shodně s IC) výhled na město a okolí. Na náměstí je nejcennější dům čp. 97 „U Bílého koníčka“ z r. 1544 a 2. pol. 16. stol. s loubím a pozoruhodným renesančním štítem. Zajímavý je též např. dům čp. 89 Štěpánka Netolického (pamětní deska) s loubím a síní zaklenutou po požáru r. 1562. Uprostřed náměstí mariánský sloup z r. 1780 ve tvaru členitého trojbokého pylonu; plastiky sv. Vojtěcha, sv. Alžběty a sv. Petra, na vrcholu plastika P. Marie. Blízko sloupu renesanční kamenná desetiboká kašna z r. 1569. Státní zámek (od r. 2002 národní kulturní památka) – pův. raně gotické sídlo přestavěno po r. 1366 na gotický hrádek, rozšířený v l. 1456 a 1479–82 a zejména v l. 1519–24. Přestavba na renesanční zámek po požáru r. 1562. Renesanční stavební rozmach je spojen s velkorysým rozšířením areálu za Petra Voka v l. 1599–1612. Státní zámek (tel.: 384 721 193, www.zamek-trebon.eu) – 3 prohl. okruhy: A. Rožmberské renesanční interiéry, B. Soukromá Schwarzenberská apartmá, C. Konírna, psí kuchyně, kasematy. Otevřeno – A. + B. IV.–V. a IX.–X. Út–Ne 9–16, VI.–VIII. 9–17.15 hod.; C. VII.–VIII. 9–17.15 hod. Dům přírody Třeboňska se stálou expozicí „Krajina a lidé“ [Zámek 110, tel.: 384 724 912 (IV.–IX.), 384 721 169 (X.–III.); www.dumprirody-trebonska.cz – otevřeno Út–Ne 9–17 hod. Podstatnou část zámku užívá státní archiv. Na zámku často pobýval F. Palacký při práci na svých „Dějinách národu českého v Čechách a Moravě“. R. 1712 zřízena na vnějším nádvoří zámku kašna se sloupkem zakončeným plastikou havrana, který klove hlavu Turka (tento motiv používali Schwarzenbergové i na erbu, připomínal vítězství Adolfa Schwarzenberga nad Turky u Rábu). Zámecký park založen Petrem Vokem (otevřen III. 6-18, IV. 6-19, V.-VIII. 6-20, o víkendech a svátcích od 7 hod).

Býv. klášter vybudován řádem kanovníků sv. Augustina. Z pův. gotické stavby po r. 1367 se částečně dochovala budova opatství s kaplí sv. Vincence a ambit s freskami. Klášter byl upravován v pozdní renesanci. K hlavní přestavbě a rozšíření došlo v 17. a 18. stol. Klášterní kostel sv. Jiljí – dvojlodí bylo provedeno v l. 1367–84 ve vzácné výtvarné čistotě. Koncem 14. stol. kostel vyzdoben tabulovými oltářními obrazy od Mistra třeboňského oltáře a opukovou sochou madony s dítětem, jedním z nejkrásnějších výtvorů českého sochařství. Po požáru r. 1781 provedena raně klasicistní klenba nad presbytářem. Dnešní zakončení věže z r. 1890. Děkanský kostel sv. Jiljí a P. Marie Královny (Husova 142, tel.: 732 251 103, www.trebon.farnost.cz) s křížovou chodbou a rajskou zahradou se studnou přístupný celoročně Po–Ne v 15 hod.

Pomníky – obětí 1. svět. války (K. Gabriel) před budovou ZŠ (J. V. Dušek); na hrázi rybníka Svět socha Jakuba Krčína, poblíž památník Josefa Šusty (J. V. Dušek). Krčínův a Šustův pomník: Nejznámější jihočeský hejtman a rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan se narodil v Kolíně ve vladycké rodině s právem erbu – zeleným papouškem na modrém štítě. Vybudoval rybník Nevděk (dnešní Svět) a Rožmberk. Josef Šusta (1835-1914) byl významným českým rybníkářem. Jeho hluboké teoretické i praktické znalosti posloužily jako základní poznatky hospodářského chovu sladkovodních ryb a jsou dodnes světově uznávané.

Pamětní desky – J. K. Tyla na domku v Tylově ul., kde spisovatel a herec bydlel v r. 1852; Václava Březana, archiváře a kronikáře rodu Rožmberků (dům čp. 118 na náměstí); Jakuba Krčína na jeho domě čp. 15 v Krčínově ul. Poblíž dochovaná synagoga z 19. stol. a v sousedství budova býv. židovské školy.

Na Budějovickém předměstí renesanční hřbitovní kostel sv. Alžběty z l. 1570–76 s barokní věží z r. 1874. Na břehu rybníka Svět jz. od města pův. pozdně gotický hřbitovní kostel sv. Jiljí (přestavěn v l. 1574–76) s věží z r. 1776, od 17. stol. do r. 1877 sloužil jako Schwarzenberská hrobka. Na Kopečku býv. městská vodárna s věží v secesním slohu z r. 1909 podle projektu J. Kotěry.  Přístupná – možnost rozhledu. Pod Kopečkem pozdně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z l. 1750–56 a raně barokní kaple sv. Petra a Pavla z r. 1646. Sev. kaple sv. Víta z r. 1761, dříve s poustevnou. SV. od města židovský hřbitov z r. 1900.

Třeboňské rybníkářství: vznik rybníků na Třeboňsku souvisí s povahou půdy a krajiny. S plánovitým budováním rybníků a chovem ryb v nich se začalo již v 2. pol. 14. stol. Největšího rozvoje dosáhlo však rybníkářství za Štěpánka Netolického (asi 1460–1539) a Jakuba Krčína z Jelčan (asi 1535–1604). Po třicetileté válce nastal úpadek. Teprve v 2. pol. 18. stol. začalo oživení rybničního hospodářství. Josef Šusta  na schwarzenberském panství vypracoval vědecky zdůvodněnou soustavu zvelebení rybníkářství. Sádky Rybářství Třeboň: zajišťují skladování ryb z výlovů a odchytů v průběhu roku. Tradičně nejrušnějším obdobím na sádkách je podzim. Součástí areálu sádek je zpracovna a prodejna ryb. V provozu celoročně. Tel: 384 721 488.

Lázně Třeboň: v r. 1883 postavil učitel Hucek léčebný ústav, ve kterém využíval rašelinu z blízkého okolí. V r. 1936 převzala lázně městská správa. První lázeňskou budovou byly Bertiny lázně (tel. 384 754 111, www.berta.cz) při Zlaté stoce. V r. 1975 bylo otevřeno nové sanatorium při sev. břehu rybníka Svět – lázně Aurora (tel. 800 611 009, www.aurora.cz). Rašelina k léčebným účelům (zejména pohybového ústrojí) se dováží z polesí Barbora.

V botanickém ústavu AV ČR sbírka vodních a mokřadních rostlin (Dukelská 135, tel.: 384 721 156, www.butbn.cas.cz; veřejnosti přístupná ve skupině po předchozí dohodě), pěstováno zde asi 400 druhů rostlin především domácího původu.

Ze Třeboně lze absolvovat výlet na 6,5 km vzdálenou Dunajovickou horu, z jejíhož úbočí je nádherný rozhled na větší část Třeboňské rybniční pánve. Dunajovická hora: (504 m) zalesněný vrch nad Dunajovicemi (mimo výřez mapy; je na mapě KČT č. 75). Z úbočí od kraje lesa rozhled, který je považován za nejlepší v okolí Třeboně: k sev. Veselí n. Luž., k sv. Choustník, k vých. výběžky Českomoravské vrchoviny. Poblíž poutní barokní kaple sv. Kříže z 18. stol. se studánkou, k níž vede křížová cesta (14 zděných kapliček z r. 1885). Pouť 7. Ne po Velikonocích.

Třeboň - letecký pohled (© město Třeboň)

Třeboň - letecký pohled

Mlýnský dvůr, původní majitelé (© Petra Jiroudková)

Mlýnský dvůr, původní majitelé

Mlýnský dvůr, okolí pensionu (© Václav Smolík)

Mlýnský dvůr, okolí pensionu

Pension Mlýnský dvůr

Pension Mlýnský dvůr

Mlýnský dvůr, jezdecký areál (© Petra Jiroudková)

Mlýnský dvůr, jezdecký areál

Třeboň - Schwarzenberská hrobka (© Petra Jiroudková)

Třeboň - Schwarzenberská hrobka

Třeboň, Budějovická brána (© Petra Jiroudková)

Třeboň, Budějovická brána

5

Napište nám, jak se Vám vedení trasy líbilo, zda je vhodně značená, jestli popis obsahuje nějaké nepřesnosti, nebo na co jsme zapomněli. Za Váš komentář předem děkujeme.